Slow Food večer – od zemědělce k restauraci
Jo, takový vepřový sulc domácí výroby z babiččina receptáře, domácí pravý bažantí vývar, kde mrkev chutná svěže a lehce křupne při skusu… to se jen tak někde nenajde.
Přesně tak navařil šéfkuchař restaurantu U kněžny Libuše Jakub Doseděl na našem posledním členském Slow Food večeru.
Ten zahájila poutavá prezentace z kapitol knihy Umění a gastronomie, během které nás její autor, Karel Holub, zavedl do minulosti ukázkami z menu i vybavení kuchyní a pojetí gastronomie našimi prababičkami a babičkami. Identita naší kuchyně pochází z produktů naší země doplněných domácím i dovezeným kořením
Mezi chody bohatého menu, vytvořeného z místních zdrojů, vystoupili v prezentacích naši členové zemědělci a výrobci.
Jak sloučit výrobce jogurtů s večírkem v dobré restauraci? Báječně!
Přítomní farmáři jsou hospodářským přínosem svých regionů: pohádkově dobré chleby z Podkrkonoší, jejichž chuť a vůně patří našemu dětství. Výborné sýry z Vysočiny a jogurty s meruňkami , nakoupili jsme cibuli a česnek z domácí produkce farmy od Mělníka, dále voňavé zboží kořenáře, který své koření nesolí a do směsí dodává komponenty vypěstované na svém poli (majoránka, kmín, petržel)
Všechny výrobky mají jasnou identitu, svého autora a tvoří bohatství naší země
Během večeře se při ochutnávce jehněčího na tymiánu se staročeským kubou zarosilo oko i našeho italského člena, když doznával, že tak dobré a poctivé české jídlo ještě nikde v restauraci nejedl.
Spojení vynikající kulinářské úpravy a čerstvých sezonních surovin, řadí restaurace, které vybírá hnutí Slow Food, do podniků, jež návštěvníkovi nabídnou autentické chuti s poctivou kvalitou a jídlo zde je opravdovým požitkem.
Foto:
Petr Hála a Zdeněk Reimann
