Gastronomia Bohemica ladí s posláním Slow Food
Jak známo, hnutí Slow Food vzniklo v Itálii v polovině osmdesátých let min. století jako reakce na expanzi pohostinských zařízení opačného směru, tzv. Fast Food. Kde jinde, než v Itálii, zemi vynikajícího jídla a pití, kde po staletí je pěstována tzv. enogastronomie, tedy jinak řečeno kultura stolování. Tehdy poslední kapkou, jíž přetekl pohár, bylo otevření Mc Donalda na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Hlavním smyslem hnutí bylo dát vznik alternativě ke globální subkultuře Fast Food – průmyslové velkovýrobě potravinových produktů a bezvýhradné standardizaci pokrmů prostřednictvím chemických chutí. Slow Food jde přesně opačným směrem: za cíl si stanovuje docenění kultury stolování beze spěchu a v souladu se zásadami zdravé výživy, zvýraznění role místních surovin, odrůd plodin a produktů, které by pod tlakem Fast Food mohly upadnout v zapomnění, oživovat opomíjené a zapomínané tradiční regionální receptury.
Filozofie hnutí Slow Food se opírá o tři hlavní okruhy zásad: jde jednak o kvalitu potravinářských produktů a restauračních menu na bázi nejlepších tradic a rozmanitostí gastronomie. Dále je předmětem pozornosti čistota – tedy výroba potravinářských produktů a jejich zpracování, tj. vaření jídel bez užití zpravidla škodlivých aditiv, při dodržování ekologických zásad a zachování diverzity přírodních živočišných i rostlinných druhů. Plné podpory se dostává využívání domácích produktů a naopak omezování jsou vystaveny dovozy potravin, které lze pěstovat i v domácím, tuzemském prostředí. S tím logicky souvisí i druhotný efekt – snižování ekologické zátěže životního prostředí, související s dopravou potravin často na velké vzdálenosti. Nezanedbatelnou okolností je v rámci Slow Food spojení této kultury s určitou solidností v nabídce a spotřebě – tedy dosažení spravedlivé ceny za skutečně kvalitní potravinářské produkty pro výrobce i zpracovatele, za uvědomělého souhlasu konečného spotřebitele, který tak oceňuje zvýšenou péči o jeho stravování. Konečně posledním bodem je tu dosažení co nejkratší cesty v řetězci výrobce – zpracovatel.
Organizace Slow Food Prague seřadila své zaměření do šesti prvořadých úkolů:
Podporovat a prosazovat konzumaci tuzemských potravinářských produktů.
Přednáškovými aktivitami seznamovat veřejnost s historií české a mezinárodní gastronomie.
Organizovat odborné semináře a degustace.
Poskytovat informace o možnostech účasti na zahraničních akcích Slow Food.
Spolupracovat s regiony na podpoře lokální gastronomie a cestovního ruchu.
Oceňovat označením „Slow Food“ úspěšné původní potravinářské výrobky.
Jako příklad výrobků s tímto označením lze uvést nealko pivo Forman z pivovaru Černá Hora (2008), či letos výrobky masokombinátu Jatky Týn nad Vltavou Ing. Václava Kozla. Produkce se uplatňuje jak ve vlastních prodejnách, tak i v zařízeních jako jsou školy, domovy seniorů, apod. Organizace Slow Food Prague ve spolupráci s Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou zajišťuje i účast českých firem na veletrhu SLOW FOOD ve Stuttgartu. Zde letos nebudou chybět např. firmy Rudolf Jelínek a.s., A.W. s.r.o., CROY Concept, Kmínový likér-MUDr. Milan Kantorek, JIPO-CZ s.r.o., Třeboňský kapr, Primátor-Pivovar Náchod, Včelaprodukt a další. Ze zemí východní Evropy je ČR ve Stuttgartu jediným účastníkem. Nejde však o ojedinělou akci v zahraničí, orientovanou na Slow Food. Producenti a členové Slow Food z ČR nebudou letos chybět ani na Salonu del Gusto v Turíně, Slow fish v Janově, Westward Slow v Denveru, Aux Origines du Go_t v Montpellieru, či German Cheese Marketu v Nieheimu, atd.
Při bližším pohledu na orientaci a cíle Slow Food lze velmi dobře srovnávat s orientací iniciativy Gastronomia Bohemica. Také v tomto případě, jak pravidelně na stránkách Revue Hotel informujeme, jde o prosazování klasické, poctivé regionální gastronomie, o kterou v regionech ČR není nouze, byla však donedávna velmi opomíjena. Obě iniciativy se shodují na skutečnosti, že podpora regionální gastronomie vytváří předpoklady pro zvýšenou turistickou návštěvnost, úspěšný odbyt produktů a služeb pro návštěvníky a v důsledku pak i vznik nových pracovních příležitostí, což je právě v současné době okolnost opravdu nezanedbatelná… V budoucnu se proto dá očekávat užší spolupráce mezi oběma společnostmi.
M.Navara